O konci života přemýšlíme příliš pozdě
a s nikým o něm nemluvíme.
Naše poslední dny proto netrávíme tak, jak bychom si přáli.

Na podzim 2013 jsme provedli výzkum veřejného mínění o postoji veřejnosti a zdravotníků k umírání a smrti.
Výsledky výzkumu najdete na data.umirani.cz


Zemřít doma 78 %

78 % z nás si přeje zemřít v domácím prostředí, přitom přesně tolik z nás umírá v LDN nebo v nemocnicích

Řešit až při nemoci 63 %

63 % z nás by začalo řešit důležitá rozhodnutí spojená s koncem života až ve chvíli těžké nemoci

Sdělilo svá přání 2/5

O svých představách či přáních ohledně péče na sklonku života s někým hovořily jen 2/5 z nás

Platí to i pro vás?


Smrt je ještě daleko. Nechci nic špatného přivolávat. Je to nepříjemné téma.


To jsou hlavní důvody, které nás od důležitých rozhovorů odvádějí. Také jsme se ale dozvěděli, že lidé o smrti nemluví, protože nemají s kým.
Buďte průkopníky a mluvte o smrti.


Češi nejsou žádná výjimka.
I v cizích jazycích se o smrti těžko mluví.

Výzkum z května 2014, který provedla organizace Dying Matters, ukázal, že ani ve Velké Británii nedělají lidé potřebné plány v souvislosti s koncem života a neznají poslední přání svých blízkých.

83 %

83 % tamní veřejnosti si myslí, že pro Brity je nepříjemné mluvit o smrti a umírání

51 %

51 % lidí, kteří mají partnera, uvádí, že nevědí nic o jeho posledních přáních

36 %

Jen 36 % dospělých Britů sepsalo závěť, 29% dalo někomu vědět, jak by mělo vypadat jejich poslední rozloučení, a pouhých 6 % sepsalo svá přání ohledně jejich léčby v případě, že nebudou schopni o sobě rozhodovat (tzv. dříve projevená přání)

Jak jste na tom vy?


Naše smrt ovlivní lidi kolem nás

„Samozřejmě všichni
víme, že zemřeme. Ale
jak zemřeme, je velmi
důležité. A to nejen kvůli
nám, ale také kvůli tomu,
jak se naše smrt promítne
do života lidí, kteří
tu zůstanou.“


loading...

Zkus si sám rozhodnout o věcech souvisejících se smrtí




Doporučujeme